Drama,  Recenze,  Thrillery

Recenze: Milé dítě

Autor: Romy Hausmannová
Počet stran: 304
Vydáno: 2020

Oficiální anotace:

Čtrnáct let ji drží zamčenou v chatě bez oken v lese. V tomto vězení mu porodila dvě děti. Všední den rodiny probíhá podle přesného plánu: jídlo, chození na záchod – všechno je přísně řízeno. Večer zpívá svým dětem písničky na dobrou noc, ve dne je vyučuje. Otec se stará o svou rodinu, chrání ji před světem tam venku. A nikdo mu nemůže jeho ženu a děti vzít, protože nikdo netuší, kde jsou… Tento thriller vymezuje hranice pochopitelného: krutý, tragický, hluboce dojemný.

Připadá mi to jako věčnost, než pohlédne na Jonathana, pak na mě a řekne: „Cirkulační aparát je rozbitý.“
„Neboj se. Tatínek se určitě brzy vrátí z práce domů a hned ho opraví,“ snažím se ji uklidnit.
Avšak mýlím se. Nikdo nepřijde.
Tři čtvrtě na šest – tři čtvrtě na sem – půl osmé – krátce před osmou.
Budeme unavení – usneme – udusíme se. Jonathan už zívá.
„Nebojte se,“ opakuju neustále.
Vzduch, kterého je zdá se čím dál míň, žádný rozdíl mezi skutečností nebo fantazií. Kuchyňské hodiny, jejichž tikání začíná znít jako údery srdce, srdce, které tluče hlasitě a temně a líně – hlasitě a temně a líně – hlasitěji, temněji a líněji. Obě děti teď zívají, nejdřív ještě za dlaněmi, které si drží před ústy, později s otevřenými ústy. Jonathan, který už zavřel oči. Hannah, která drží na klíně slečnu Tinky a ujišťuje ji v pravidelných intervalech, že se nemusí bát.

Recenze:

Sanitka přiváží do nemocnice v bezvědomí mladou ženu společně s její dcerou, která tvrdí, že se její matka jmenuje Lena. Policie zjišťuje, že by se mohlo jednat o ženu, která je již 14 let pohřešovaná. Tímhle thriller Milé dítě začíná.

Jak uvádí oficiální anotace, příběh určitě krutý, tragický a dojemný je, ale přiznám se, že jsem dostala něco trochu jiného, než co jsem očekávala. Asi je to tím, že trh je thrillery přesycený a já sama jich už mám načteno tolik, že mě jen tak něco ze židle nezvedne. Každopádně celá kniha se dá shrnout pár slovy a to – četla jsem horší, ale také už jsem četla lepší thrillery. Milé dítě je takový vcelku dobrý průměr.

Hned na začátku je čtenář hozen do vody stylem nauč se plavat, a co si budeme povídat, prvních několik desítek stran je hodně matoucích. Jakmile však přijdete na to, co se děje, začnete se v příběhu orientovat. Paradoxem je, že právě ta první zmatečná část mě bavila nejvíce. Zajímavé byly také úryvky ze života v chatě, na které vzpomíná Lena i Hannah. Hannah, ze které mi běhal mráz po zádech. Nepamatuju si, že by mě kdy v knize nějaké dítě děsilo tak moc, jako právě tohle. A to se přitom jednalo o docela milou, slušně vychovanou holčičku, na které se bohužel podepsalo to, že neznala nic jiného než život v chatě.

Příběh plynul celkem rychlým tempem, ale měla jsem problém s chybějícím napětím. Napínavé pro mě byly pouze poslední strany, které nabídly rozuzlení příběhu a odhalení únosce. A ano, uznávám, že únosce mě překvapil, nečekala jsem to. Ale to je vše. Kniha ve mě nezanechala nic zvláštního, žádný „wow“ efekt se nekonal.

Nemůžu však říct, že by čtení této knihy byla úplná ztráta času. To určitě ne. Pokud jste, stejně jako já, nadšeným čtenářem thrillerů, dejte knize šanci.

Hodnocení: 3/5

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *