Recenze: Se špetkou skořice

Oficiální anotace:

Středoškolačka Emoni se stará o malou dcerku, a i když jí se vším pomáhá milovaná babička, musí ve svém životě činit nejedno těžké rozhodnutí. Jediné místo, kde mohou jít povinnosti stranou, je kuchyně. Emoni má totiž obrovský dar – z každého jídla dokáže vytvořit neuvěřitelnou dobrotu. Chtěla by svého nadání využít a studovat kulinářskou školu, tuší však, že tento sen je příliš vzdálený. Má plnou hlavu povinností, které ji každý den zaměstnávají. Přesto Emoni cítí, že si zaslouží dostat šanci a nechat svůj talent zazářit. Dokáže se postavit všem překážkám a jít si za svým?

Autor: Elizabeth Acevedo
Počet stran: 336
Vydáno: 2021 (Yoli)

Je zvláštní stát se matkou, když jediná mateřská figura, kterou máte, nebyla vaše matka. Ne snad, že bych Buelu nepovažovala za svého rodiče, ale zároveň vím, že mě vychovala jinak, než jak vychovávala mého otce. Vím, že si myslí, že u něj selhala, a tak se to se mnou snaží napravit. Taky vím, že je unavená, a i když Holčičku miluje, přála by si, abych to měla snazší. My obě.
Byla by lež, kdybych řekla, že nemám stovky otázek týkajících se mé matky. Každou chvíli se přistihnu, jak se v duchu ptám: Byla by na mě hrdá? Byla bych otěhotněla a měla Holčičku, kdyby tady máma byla? Kdyby byla pořád naživu, zůstal by otec ve Filadelfii?

Recenze:

Emoni je sedmnáct let, studuje střední školu, její velkou vášní je vaření a sní o tom, že se stane šéfkuchařkou. Ve čtrnácti letech však otěhotněla, a tak kromě učení se do školy a vaření, se stará také o svou malou dcerku Emmu.

Námět je zajímavý, a i přestože se jedná o young adult, doufala jsem v nějaký přesah. V tomhle případě jsem se bohužel žádného nedočkala. Začněme tím, že už po pár kapitolách mě zarazilo, jak povrchně je kniha napsaná.

Anotace ve mě vyvolala dojem, že dostanu příběh o náctileté matce, která se i v tak mladém věku nějakým způsobem snaží uchopit výchovu své dcerky. Místo toho jsem dostala příběh o dívce, která si není jistá tím, zda má nebo nemá chodit na hodiny vaření. A výchova? Ta byla odsunuta na druhou kolej. Nějaké momenty tam samozřejmě byly, ale znovu pouze jen povrchně, protože ve výsledku Emoni každý pomáhal, všichni jí vycházeli vstříc a nic nebylo problémem. Na tom by nebylo vůbec nic špatného, kdyby to ve mě nevyvolávalo dojem, že otěhotnět ve čtrnácti letech vlastně může být docela fajn. A to je špatně, když vezmeme v potaz, které věkové kategorii je kniha primárně určena.

Další věc, která mi docela vadila byla, že Emoni svou dceru oslovovala Holčičko. Přišlo mi to zbytečné a trochu divné, když je Emma tak krásné jméno.

Co se mi na knize naopak líbilo bylo vaření. Chvílemi jsem měla pocit, že sleduji MasterChefa. Kniha je obohacena také o několik receptů přímo od Emoni, které představují příjemné zpestření. Palec nahoru dávám také za to, jakým způsobem a mnohdy tvrdohlavě si Emoni šla za svým snem.

Styl psaní autorky mi vyhovoval, kniha je psaná lehce. Kapitoly jsou krátké a díky tomu budete otáčet jednu stránku za druhou. Nechybí ani romantická linka. Pokud si chcete léto zpříjemnit nějakou milou oddechovou knihou, myslím si, že Se špetkou skořice by mohla být správná volba.

Celkově knihu hodnotím jako průměr, jelikož postrádala hloubku a příběh mohl stejně dobře fungovat i bez prvku mateřství. Chápu, že díky tomu má příběh čtenáře více zasáhnout, ale u mě se to bohužel minulo účinkem.