Beletrie,  Recenze,  Romány

Recenze: Šikmý kostel

Oficiální anotace:

Románová kronika ztraceného města, léta 1894–⁠1921.

Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí.

Dnes už z výstavných budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná.

Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne.

Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie.

Autor: Karin Lednická
Počet stran: 400
Vydáno: 2020

Ještě před pár týdny by ji ani v nejčernějším snu nenapadlo, že odsud bude muset odejít. Vždyť se tady narodila, tady chtěla umřít. Všechna její předsevzetí, přání a představy však smetla jednoduchá zlá pravda: sama ženská se třemi dětmi nedokáže obstarat kuchyň, hospodářství a dům. Nemluvě o tom, že nebude mít odkud brát peníze, aby sebe a ty tři děti uživila.

Recenze:

Šikmý kostel. Jsem si jistá, že o této knize musel slyšet úplně každý, kdo má instagram a sleduje na něm alespoň jeden knižní profil. Tahle kniha se jím prohnala jako uragán a teď znovu, po vydání druhého dílu. Dlouho jsem odolávala, až jsem nakonec podlehla. A byla jsem dost překvapená, ovšem ne v pozitivním slova smyslu.

Abych hned nezačínala negativně, ráda bych vyzdvihla to, co se mi na knize líbilo. Karin Lednická v Šikmém kostele zpracovává historické události, o kterých se, řekla bych, příliš nemluví a ani se o nich moc neví. Pokud tedy zrovna nejste historik. Je znát, že si dělala podrobný průzkum, aby události vylíčila co nejvěrohodněji. A za to jí patří můj obdiv. Tím však výčet pozitiv končí.

Kvůli obrovskému hypu a velice pozitivním recenzím jsem měla obrovská očekávání. Mé nadšení ještě posílil fakt, že za poslední rok a půl jsem objevila spoustu skvělých českých autorů, takže jsem si byla jistá, že ani tentokrát to nebude jiné. Chyba v úsudku. Místo skvělého příběhu jsem totiž dostala čtecí krizi.

Styl psaní autorky mi vůbec nesedl, a to taky zřejmě zapříčinilo, že jsem knihu četla asi měsíc. Z nějakého důvodu se mi to četlo opravdu špatně, až jsem se dostala do fáze, kdy jsem se ke knize už ani vracet nechtěla, protože to pro mě bylo docela trápení. Jelikož nemám ve zvyku knihy nedočítat, kousla jsem se a knihu dočetla (a nejspíš bych měla tenhle svůj „zvyk“ dočítat i ty knihy, které mě nebaví, přehodnotit). Za mě ale kniha prostě čtivá vůbec nebyla.

Nechci tady psát, že je to špatná kniha, protože to není pravda. Téma je rozhodně zajímavé, autorka čtenářům přiblížila život rodin horníků a sama jsem se dozvěděla pár zajímavých věcí. Stejně tak má příběh určitou hloubku. Jen to prostě nebyl můj šálek kávy. Kromě stylu psaní jsem totiž měla problém také s postavami. Zajímavá pro mě byla pouze Julka a posléze také Barka, což je málo, když vezmu v potaz, kolik postav se v knize objevilo. Avšak nedokázala jsem se do postav vcítit tak, aby mě zajímaly jejich osudy. A to je velká škoda, protože sledujeme celé rodiny napříč několika lety, takže děti dospívají, mají vlastní děti a tak dále.

Jedná se o první díl, tuším ze tří, ale po přečtení jsem si jistá tím, že do dalších dílů se pouštět nebudu. Pokud si však chcete rozšířit obzory v rybníčku českých autorů, zajímá Vás historie nebo pocházíte z Karvinska, knihu vyzkoušejte.

Hodnocení: 3/5

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *