Recenze,  Romány

Recenze: VOX

Autor: Christina Dalcherová
Počet stran: 368
Vydáno: 2019

Oficiální anotace:

Kdybyste měli k dispozici jen sto slov denně, co byste udělali, aby vás bylo slyšet? Neurolingvistka Jean McClellanová tráví dny ve vynuceném tichu — omezuje ji denní kvóta sta slov. Pokud řekne jen jediné slovo navíc, projede jí tělem elektrický šok. K moci se totiž dostala nová vláda a najednou je všechno jinak. Ale jen pokud jste žena. Takřka přes noc ztratilo sedmdesát milionů žen práci, zmrazili jim účty a sebrali pasy. A nejděsivější je, že dívky už se ve škole neučí číst a psát. Ještě nedávno každý denně pronesl až šestnáct tisíc slov, nyní musí ženy žít s náramkem, který jim slova počítá. Prezidentův bratr však při nehodě utrpí poškození mozku a Jean smí pokračovat ve výzkumu poruch řeči. Odměna? Dočasné vyjmutí Jean a její dcery z přísné denní kvóty. Ale co bude dál? Jean chce svůj hlas získat zpět — kvůli sobě, své dceři i kvůli každé umlčené ženě. Tohle je jenom začátek…

Stala jsem se ženou mála slov.

Při večeři, ještě než jsem vyslovila své poslední slabiky pro daný den, se ke mě Patrick natáhl a poklepal na stříbrný náramek obepínající mé levé zápěstí. Jemně, jako by mi chtěl říct, že sdílí mou bolest. Nebo jako by mi chtěl připomenout, abych držela jazyk za zuby, dokud se počítadlo o půlnoci nevynuluje. K tomu kouzlu dojde, zatímco budu spát. A úterý začnu znovu od nuly. Stejně jako má dcera Sonia.

Recenze:

Četli jste knihu nebo viděli seriál Příběh služebnice? Líbil se Vám? Pokud je Vaše odpověď ano, je VOX knihou přesně pro Vás. Veze se totiž na stejné vlně.

Ocitáme se ve světě, kterému vládnou muži, a kde jsou ženy limitovány počtem slov na den. Hranici sta slov jim hlídá náramek, který musí mít každá žena na ruce, bez ohledu na věk. V případě, že je denní limit překročen, s každým dalším slovem navíc dostane dotyčná do těla elektrický výboj. Zároveň platí, že čím více slov nad danou hranici, tím větší je elektrický výboj. Nemůžou pracovat ani se vzdělávat, nezbývá jim tedy nic jiného než přijmout roli tiché ženy v domácnosti.

Námět je to opravdu zajímavý a rozhodně znepokojující a kniha je velice čtivá. K tomu dopomáhaly i krátké kapitoly, které mě osobně vyhovují daleko více, než kapitoly dlouhé.

Jediné, co bych vytkla je strašně rychlý závěr a rozuzlení příběhu, které ve výsledku působí trochu divně a uspěchaně. A to je škoda vzhledem k tomu, že prvním asi 250 stránkám jsem neměla co vytknout. Osobně si však myslím, že kniha je hodně podhodnocená, a aktuálností svého tématu dokáže zaujmout.

Hodnocení: 3,5/5

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *