Recenze: Za pět let

Oficiální anotace:

Kde se vidíte za pět let?
Když je ambiciózní newyorské právničce Dannie Cohanové položena tato otázka při nejdůležitějším pohovoru její kariéry, má Dannie připravenou pečlivou odpověď. Později – poté, co při pohovoru excelovala a přijala od svého přítele nabídku k sňatku, jde Dannie spát s vědomím, že je na správné cestě k dosažení svého pětiletého plánu.

Ale když se probudí, je najednou v jiném bytě, s jiným prstenem na prstu a vedle úplně jiného muže. V televizních zprávách postřehne datum – je to stejná noc – 15. prosince – ale 2025, za pět let v budoucnosti.

Po velmi intenzivní a šokující hodině se Dannie probudí znovu, na pokraji půlnoci, zpět v roce 2020. Nemůže strávit to, co se stalo. Určitě to bylo mnohem víc než jen sen, ale Dannie není typ člověka věřícího ve vidiny. Ten nesmysl může být okouzlující pouze pro svobodomyslné typy jako je její celoživotní nejlepší kamarádka Bella. Dannie je odhodlána tento zvláštní zážitek ignorovat a rozhodne se na něj nemyslet.

Ale jen do té doby, než uplyne čtyři a půl roku a Dannie se náhodou setká se stejným mužem ze své dávné vidiny….

Za pět let je nezapomenutelným příběhem nejen o lásce, ale hlavně o síle loajality, přátelství a nepředvídatelné cesty osudu.

Autor: Rebecca Serle
Počet stran: 232
Vydáno: 2021 (Ikar)

Dvacet pět. To je číslo, do kterého každé ráno počítám ještě předtím, než vůbec otevřu oči. Je to meditační technika na uklidnění a pomáhá vašemu mozku s pamětí, soustředěním a pozorností. Jenže já to dělám proto, že přesně tak dlouho trvá mému příteli Davidovi vylézt z naší postele a pustit kávovar. A než ucítím vůni zrnek.
Třicet šest. Tolik minut mi trvá vyčistit si zuby, osprchovat se, nanést si na obličej tonikum, sérum, krém, make-up a obléknout si kostým do práce. Když si myju vlasy, je to čtyřicet tři.
Osmnáct. Za tolik minut dojdu pěšky z našeho bytu na Murray Hill na Východní čtyřicátou sedmou ulici, kde se nacházejí kanceláře právnické firmy Sutter, Boyt a Barn.
Dvacet čtyři. Věřím, že tolik měsíců by měl člověk s někým chodit, než se s ním sestěhuje.
Dvacet osm. Správný věk zasnoubit se.
Třicet. Správný věk na svatbu.
Jmenuju se Dannie Kohanová. A věřím na život podle čísel.

Recenze:

Dannie je mladá, úspěšná právnička. Má krásný byt a přítele, který jí má brzy požádat o ruku. V den zásnub se Dannie zdá se, ve kterém se probouzí za pět let v jiném bytě, zasnoubená s úplně jiným mužem.

Nic není takové jak se může zdát. Přesně tohle mě napadlo, když jsem knihu dočetla. A něco podobného je uvedeno i na přebalu knihy. Na začátek by bylo dobré si ujasnit, že pokud po knize pokukujete s tím, že očekáváte příjemnou romantickou oddechovku, budete zklamaní. Za pět let není romantickým příběhem a už vůbec ne oddechovým čtením. I přestože ta nádherná obálka Vás může svádět k tomu, abyste si to mysleli.

Kniha je velice čtivá, stránky mi mizely pod rukama, avšak příběh působí dost povrchně, hlavně v první polovině. Je uspěchaný, ale vzhledem k tomu, že má kniha pouhých 231 stran, není to nic překvapivého. Měla jsem s tím docela problém, protože nízký počet stran se podepsal na tom, že postavy postrádaly hloubku, a nedostala jsem tak šanci si nějakou postavu oblíbit. Hlavní postava – Dannie – je, alespoň na začátku, nudná workoholička a její přítel David na mě nepůsobil o moc lépe. Chybělo mi podrobnější vykreslení vztahů mezi jednotlivými postavami, například to, jaký mezi sebou mají vztah Dannie a Bella vyplouvá na povrch až ve druhé polovině knihy, ale to už se bohužel příběh pomalu chýlil ke konci. Z tohoto důvodu by knize pár desítek stran navíc neuškodilo.

Kdybych měla knihu rozdělit na dvě poloviny, lépe bych rozhodně hodnotila tu druhou. Po několika kapitolách totiž autorka přichází se zvratem, který jsem nečekala, a v tu chvíli mi došlo, že se nejedná o žádnou romantiku. Za pět let je totiž příběhem o přátelství a ztrátě. Je to příběh o tom, že život si nemůžete naplánovat, protože ač si myslíte, že přesně víte, kam svůj život směřujete, kdykoliv se může stát něco, co Vám Vaši představu rozmetá na kusy.

I přestože se nejedná o nic světoborného, Za pět let není špatná kniha a za přečtení stojí.