Recenze: V pasti lží

Oficiální anotace:

Cass si konečně dala svůj život do pořádku, je šťastně vdaná a pracuje jako učitelka. Jedné deštivé noci se ale na neosvětlené lesní cestě stane něco, co jí převrátí život naruby. Paralyzovaná výčitkami zapomíná, kde nechala zaparkované auto, jestli si vzala prášky nebo že si domluvila schůzku. V hlavě má jen zmatek a mrtvou ženu, kterou možná mohla zachránit. Je blázen? Nebo si s ní zahrává její mysl?

Autor: B. A. Paris
Počet stran: 328
Vydáno: 2018 (Motto)

„Včera v noci bylo v autě na silnici Blackwater Lane, mezi Browbury a Castle Wells, nalezeno ženské tělo. Žena byla brutálně zavražděna. Pokud jste tudy včera mezi jedenáctou v novic a jednou ráno jeli, nebo o někom takovém víte, dejte nám prosím vědět, co nejdříve to bude možné.„
Natáhnu se a třesoucí se rukou vypnu rádio. Brutálně zavražděna. Slova visí ve vzduchu. Je mi zle a tak horko, že musím otevřít okénko, abych se vůbec mohla nadechnout. Proč prostě neřekli, že byla zavražděna? Není to hrozné už samo o sobě?

Recenze:

Cass se jeden večer vrací za bouřky z oslavy. Aby si zkrátila cestu domů, jede lesní cestou. Narazí na auto, ve kterém sedí žena, ale protože má Cass obavy z toho, co by se mohlo stát, kdyby z auta vystoupila, rozhodne se nezjišťovat, zda má žena v autě potíže a pokračuje v jízdě směrem domů. Následující den ve zprávách zjišťuje, že žena v autě, které potkala na lesní cestě, byla zavražděna. Je zděšena o to víc, když zjistí, že zavražděnou ženou je její známá.

V pasti lží je dalším napínavým psychothrillerem z pera autorky B. A. Paris a já doteď nechápu, proč mi trvalo tak dlouho, než jsem se ke knize dostala.

Stejně jako v její prvotině – Za zavřenými dveřmi – kde byl příběh vystavěn na domácím násilí, nechybí ani tentokrát příběhu závažnější téma. Tentokrát se jedná o demenci a strach z toho, co může nastat, když se s touto nemocí začne člověk potýkat. Matce Cass tuto nemoc diagnostikovali v mladém věku, a ta se teď bojí, že ji čeká stejná diagnóza. Situace, do kterých se dostává, tomu jen nasvědčují a spouštěčem je právě zjištění, že nepomohla ženě, která byla následně zavražděna. Tím se dostává do začarovaného kruhu plného pochybností o sobě samé a paranoidních představ.

I přestože je chování Cass pochopitelné, po několika kapitolách už mi přišla otravná a ve chvíli, kdy se vynořily její paranoidní představy, už mě neskutečně štvala. Snažila jsem se vcítit do její situace, kdy nad ní visí nepotvrzená diagnóza předčasné demence, ale i přesto jsem občas měla pocit, že je přehnaně hysterická a ukňouraná. Jak příběh postupoval, byla jsem z ní na nervy stejně jako ostatní postavy.

Kniha je velice čtivá, styl psaní autorky mi sedí, navíc knihy B. A. Paris ve mě vždy vyvolávají potřebu číst dál a dál, protože chci vědět, jak to dopadne. A to i přestože tentokrát jsem zápletku z poloviny odhadla. Krátké kapitoly a jednoduchý jazyk jsou pro mě u thrillerů plusem. Co mi docela vadilo (kromě hlavní hrdinky) bylo to, že na začátku měl děj spád, ovšem prostředek už byl docela vleklý, na můj vkus se autorka až moc dlouho motala v kruhu a děj se nikam neposouval. Konec byl zase svižný a napínavý.